Co mi rok 2017 dal a vzal?

Sama tomu nemůžu uvěřit, ale od května 2017 je tohle můj první příspěvek. Už jsem ani nevěřila, že na blog něco napíšu. Chybí mi to. Už...


Sama tomu nemůžu uvěřit, ale od května 2017 je tohle můj první příspěvek. Už jsem ani nevěřila, že na blog něco napíšu. Chybí mi to. Už dlouho. Nedokázala jsem ale nějak uchopit to, jak pokračovat. Bilancování mi připadá jako skvělá příležitost něco nového napsat.

Minulý rok touhle dobou jsem nastoupila do nové - naprosto boží - práce. Práce, která mě baví jako žádná jiná a že jsem si toho zkusila! Možná se o mojí cestě za vysněnou prací někdy rozpovídám.. Do toho naprosto boží kolektiv, kvůli kterému se do práce každý den těším, utrácím měšce zlaťáků za kosmetiku a za oblečení ze Zary. Díky holky!


Nic ale není jen tak. První tři měsíce se mi o práci i zdálo. Zabralo mi půl roku, než jsem se vyklidnila, práci si osvojila, se vším se seznámila a našla si systém, který mi vyhovuje a práci usnadňuje. Dá se říct, že za první půl rok si nevybavuji skoro nic jiného, než jen práci :)) aaaaaa pracovní výlet do Barcelony :).


Druhá polovina roku mi začala hodně bolestivě. Na začátku července mi umřel můj první pejsek a zároveň nejlepší kamarád. Nezažila jsem zatím nic, co by bolelo víc. Jeho odchod mi zanechal hlubokou jizvu na duši, která bolí ještě teď. Na několik týdnů mě tahle smutná událost úplně vyřadila z normálního života. Absolutní nezájem se s někým bavit, natož pak sdělovat svoje pocity...


Balzám pro mojí bolavou duši byla dovolená na Korčule, na kterou jsme se původně vydali jen s našimi milovanými kamarády Tygrou a Lukášem a dokonce i s naší Rozárkou! Nakonec se nám naše partička pěkně rozrostla. Přijeli kámoši a téměř kompletní Tygry rodina. Boží!!! Na Korčule mi Oliviyera (Tygry maminka) představila úžasnou záležitost - aromaterapii a oleje Young Living. Joóóó, na to já si teď ujíždim!


Zbytek roku tak nějak sám pozvolna plynul... Věnovala jsem se hlavně sama sobě. Koupila jsem si Kindle a stala jsem se knihomolkou. Taky se musím pochválit za to, že jsem se začala lépe starat o svoje tělo. Konečně jsem dotáhla fyzioterapii, každý den cvičím rehabilitační cviky, chodim do fitka a nějak celkově se mám víc ráda. Věřím, že mi tenhle přístup vydrží i v roce 2018 a snad i celý život!

A ještě vlastně jeden highlight na konec roku! Víkend v Kodani! Vyrazila jsem mamkou, kámoškou Kájou (mimochodem, má super maminkovskej blog) a její mamkou Jájou. Bylo to skvělý! Naše parta neustále o něčem drbala, rozplývala se nad výlohama, baráčkama, vánoční výzdobou... Při tomhle výletu jsem ale cítila velkou zodpovědnost, pořád jsem si mamku hlídala, aby se mi někde nezatoulala nebo nezabloudila, aby neměla hlad..:) Doufám, že to nebyl poslední výlet v téhle sestavě :)))



A předsevzetí na příští rok? Plnit si své sny, mít se ráda, dělat co mě baví a obklopovat se lidmi, které miluji. A to přeji i vám, plňte si své sny, mějte se rádi, dělejte co vás baví, obklopujte se lidmi, které milujete, posouvejte své hranice a objevujte svět!

Snad zas brzy na viděnou :*

P.S.: Ještě přidávám fotky z mých dvou top zážitků - krmení roztomilýho (asi) jelena (nahoře) a mazlení s baby pumou <3

Může se ti líbit

4 COMMENTS

  1. gratulujem k vysnívanej práci, a taktiež ma veľmi mrzí to s tvojím psíkom. Ja mám doma tiež a presne je to proste ako člen rodiny a veľmi sa bojím toho dňa keď to už nebude aké to bude :/ Krásne predsavzatia, dúfam, že si ich aj všetky splníš, veľa úspechov ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Alex, moc díky za milý komentář :) Přesně jak říkáš, jsou to členové rodiny a taky nejlepší přátelé. Je to záležitost, na kterou se člověk nemůže připravit..

    OdpovědětVymazat
  3. <3 Už pomalu okukuju další letenky! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář :)

VISITORS

Blog Archive